- Radim Polášek (e-mailem) --- 30. 12. 2005
Re: Výsev rostlin
Na většině plochy bude nejspíš překopána půda, takže na povrchu bude půda
bez humusu. Na takových místech nejdřív rostou takzvané průkopnické
rostliny, to jsou obvykle ohnice, hořčice, pýr, vlčí mák, kokoška pastuší
tobolka a některé další polní plevele. Snadno sehnatelné bude semeno
hořčice, neměla by být tak přešlechtěná, aby v půdě bez humusu nevyrostla.
Svazenka nevím, jak by v takové půdě rostla. Na místech, kde půda nebyla
překopána, pokud se nezryjí, nejspíš porostou původní rostliny a ty svazenku
a nespíš i hořčici spolehlivě zahluší. To je tak na první rok, déle pokud se
nemá půda obdělávat, tak zřejmě tyto rostliny budou zahlušeny jinými.
Jinak semena většinou vyžadují, aby při klíčení byla zakryta půdou. A to je
další problém. Extenzívně se dá využít nějakého prudšího deště, kdy se těsně
před deštěm rozháže semeno na plochu a počítá se s tím, že vyrostou jen ty
semena, které déšť naplaví do štěrbin v půdě a zakryje půdou. Jinak je třeba
počkat, dokud nebude takové sucho, aby půda nelepila a semena zapravit do
půdy třeba železnými hráběmi. Tady na severní Moravě jsou takové podmínky
poprvé v roce pár dnů v druhé polovině dubna.
Dlouhodobě na sušších místech bych doporučil k vysazení komonici bílou nebo
lékařskou. Její semeno možná sehnat půjde a jinak roste hodně na suchších
vlakových náspech nebo kamenitých březích řek a podobných místech, kde je na
povrchu hodně kamení a kde musí jít za vodou až do několika metrů do země.
Jinak suchá semena komonice se dají natrhat na uvedených místech zhruba od
srpna do poloviny září. Semena by se asi měla hned po natrhání nasadit do
půdy. Je to dvouletka, takže aby kvetla každý rok, musí se sít dva roky po
sobě.
Dále pokud je to u potoka a je tam trochu vhodné složení půdy, mohlo by to
být dobré stanoviště pro maliník. Maliník má rád právě vyvýšené břehy
potoků, kde je relativně sucho, ale kde může dosáhnout kořeny do cca 1 - 2
metrů hluboko na nějakou tekoucí vodu. Rozmnožuje se nejlépe stejně jako
zahradní maliny živým přistříhnutým prutem s kusem kořene a oddenku pozdě na
podzim nebo časně na jaře, dokud není moc narašený. Sází se co půl až jeden
metr. Nasazený se šíří rychlostí cca 20 - 40 cm za rok.
Pokud už jsou nablízku nějaké rekultivované plochy, kde už rostou všelijaké
cizí rostliny, není to v nějaké chráněné oblasti, doporučil bych z cizích
rostlin ještě celík zlatobýl , jiné cizí rostliny ne.
Jinak to je taky o tom projít se o okolí a zjistit, kterým včelařským
rostlinám se tam daří.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Zdeněk Krupička" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, December 30, 2005 11:04 AM
Subject: Výsev rostlin
> Vedle mého stanoviště včel ( 3 kmenová včelstva ) v letošním roce byla
> provedena výstavba vodovodu. Takže mně vznikla ideální možnost provést
> výsev včelařský významných rostlin na krásně připravenou plochu o výměře
> cca 1500 m2. Prosím poraďte mně co by bylo možné zde vysít. Výsev by měl
> proběhnout v jarních měsících než plocha začne samovolně zarůstat. Jedná
se
> o pozemek v nadmořské výšce 420 m. n. m. rovinatého charakteru na úpatím
> hor. Pozemek je částečně v polostínu porostu olší a jasanů podél potoka.
Má
> představa je, aby kromě výsevu rostliny dále nevyžadovali péči a
> nezaplevelovali mou sousední zahradu, kterou pravidelně sekám (hobluji).
> Také je důležité, aby bylo osivo dostupné. Předesílám, že pozemek majitel
(
> obec ) neobhospodařuje a jistě se o případném výsevu s panem starostou
> dohodneme. Pro upřesnění ještě uvádím, že v sousedství mého stanoviště je
> ovocný sad o výměře cca 200 ha. Jarní snůšku tvoři jabloň, višeň,
> pampelišky a v dosahu 500 m je les.
> Předem děkuji za rady a přeji úspěšný nový rok 2006.
|
Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13881
Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek
Zobrazit
celé
vlákno |